Vzbudil jsem se do deštivého rána. Už v noci jsem slyšel, jak venku prší, ale tentokrát jsem viděl na vlastní oči, jak se nad domy na kopci nad Kutaisi vznáší mlha.
Objednal jsem si den předtím snídani u velmi ochotné majitelky guesthousu Jaba, a jídlo bylo opravdu skvělé. Chvíli jsme si potom povídali na terase a potom jsem ještě několik hodin něco psal a odpočíval v pokoji, kde mi dovolila zůstat až do 14 hodin. Není to běžné, ale najdou se výjimky – do takových míst se pak rád vracím.
Odpoledne jsem se sbalil a vyrazil do centra, protože po velmi prudké bouřce přestalo pršet a dalo se bez úhony dojít až k informačnímu středisku, kde jsem objednal odvoz Georgian Bus za 5 lari na letiště. Taxi stojí o 20 lari víc, ale chtěl jsem tentokrát vyzloušet možnost jiné dopravy. Na mobilu jsem vyplnil formulář odkud a kam chci jet, zaplatil jsem kartou, ale musel jsem ještě zavolat na konkrétní číslo, kde mě má autobus vyzvednout. Naštěstí to fungovalo a přesně v 15 hodin se objevil minibus, který mě a další turisty odvezl na letiště.
Letiště v Kutaisi je opravdu malé a ve vstupní části nepraktické a musíte tu čekat ve stísněných podmínkách. Naštěstí letů není mnoho a postupně se odbavují, takže občas je i kam si sednout. Nechal jsem si zabalit batoh, prošel odbavením a čekal na letadlo s českými turisty a gruzínskými muži, kteří zřejmě jedou do Čech pracovat. Odletěli jsme o 20 minut později. Let dobrý, proběhl celkem rychle a po 21 hodině jsem byl v Praze.
V dalších článcích bych rád popsal svoje dojmy z této návštěvy Gruzie a něco o svém cestování a vybavení, které jsem měl.
