Domů Cestování Cesta do Gruzie – 3. den – údolí Sno a Juta

Cesta do Gruzie – 3. den – údolí Sno a Juta

31
0

Ráno už bylo lépe – střevní potíže přestaly a bolesti hlavy také. Probudil jsem se až kolem deváté a krátce na to jsem se vydal hledat odvoz do obce Sno, což je vstupní brána do údolí stejného jména. Taxikář mě asi natáhnul, ale hádat jsem se s ním o pár lari opravdu nechtěl. Po krátké jízdě mě vysadil uprostřed malé vesničky, kam jezdí pobývat i gruzínský patriarcha. Pěkně místo se starobylou věží a kostelíčkem uprostřed. Pak už jen pěšky po prašné cestě.

Sno

Cesta vede zčásti po hlavní silnici, což bylo občas nepříjemné, protože projíždějící auta hodně práší a tak je třeba využívat postranní cestičky.

Cesta údolím Sno

Větší část vede po rovině, což je dobré, po zhruba deseti kilometrech se silnice mění v klikatou kopcovitou část, ale s pěkným výhledem na protekajici říčku, a zhruba po několika kilometrech se dostanete do obce Juta.

Juta

Jezdí sem poměrně dost aut, atmosférou to připomíná Ušguli ve Svanetii. Turisti přijedou, projdou se a odjíždějí. Vydal jsem se hledat kemp, kde bych chtěl přespat. Ten se nachází u značené cesty dále do údolí. Vystoupám do kopce a přede mnou se objevuje malý areál, kde si můžete pronajmout malé chatky, stany nebo si tady postavit stan vlastní. To stojí 10 lari, takže přijímám a stavím.

Zeta Camp v Jutě

Do setmění ještě nějaký čas,tak vyrážím směrem k hoře Asatiani, která má 3842 metrů a je vidět krásně z údolí. Po cestě se staví pár chatek, zřejmě nějaký projekt pro turisty, kteří dojdou až sem.

Asatiani

Přicházím až k jednomu z výhledů a pak se vracím. Po cestě si dám pivko a odcházím do kempu. Malá večeře s opékanými bramborami a půjde se spát.

Je tu krásně, co si může člověk víc přát 🙂

Líbil se Vám článek?
Přihlaste se k odběru Roman(tického) týdne,
který posílám jednou týdně v pondělí.
Děkuji za podporu.