Akce, které se věnují cestování, mám rád. Chodím (ne)pravidelně jen na dvě – Kolem světa a Obzory. Obě jsem sice několikrát vynechal, především kvůli tomu, že jsem cestoval a plnil vlastně to, k čemu mě inspirovaly, ale když jsem v Česku, rád přijdu.
Občas si potřebuju poslechnout a podívat se na to, jak se po světě pohybují ostatní, ale také se nechat inspirovat těmi, kteří dělají sporty a činnosti, na které zatím nemám s výsledky, kterých dlouho nedosáhnu 🙂
Obzory se konají v listopadu v prostorách Filozofické fakulty na Palachově náměstí, což má své výhody i nevýhody. Samotné prostředí je příjemné, ale s narůstající popularitou festivalu se do některých sálů na některé přednášky už lze těžko dostat.
Letos se mi to stalo hned u první o PCT. Nebyla šance. Vybral jsem si tedy jinou a vlastně to byla dobrá volba – Petr Soukup a Ironman World Championship na Havaji. Poslouchal jsem nevěřícně, co se všechno dá zvládnout ve sportu, což se dá říct i o všech dalších sobotních přednáškách v tomto sále – přeběh Evropy Edy Kožušníka, běžecké lokality Marie Zelené a Zdeňka Hrušky nebo Petr a Filip Vabrouškovi a jejich 7 maratonů na 7 kontinenetch během 7 dnů. Všechno neuvěřitelná inspirace, i když pro mě nedosažitelná.
Mezitím jsem v sobotu přebíhal ještě na jiná povídání – skvělé bylo o cestě otce a syna Petra a Matěje Benešových a přechodu Pyrenejí nebo příjemně vtipná přednáška Marka Audyho o Balkánu.
Poslední sobotní vrchol byl Vladimír Váchal a šíleně energií nabušené povídání o Íránu. Chtěl jsem ho vidět už před lety, ale Vladimír tenkrát měl místo ní přednášku o Arménii. I tak jsme se ale tenkrát přidali a absolvovali íránskou expedici, na kterou nikdo z nás určitě nezapomene 🙂
Festival provází jako vždy spousta stánků a prezentací, včetně jídla a pití. O co bych ale organizátory pro příště poprosil, je o trošičku větší možnost jíst vegetariánsky. Těžko se vybíralo… Díky 🙂
Nedělní akci u mě začala u přednášky Lukáše Kuči o přestavbě dodávky na luxusní cestovní příbytek – jó, to bych chtěl!
Tomáš Kůdela potom vyprávěl o svých výpravách na jachtě do Norska i jinam.
Lákadlem, na které jsem se ale ten den těšil, byla Jižní Indie a indolog z FF UK Zdeněk Štipl, který do Indie jezdí 2-3x ročně a jeho povídání tomu odpovídalo. Byl jsem nadšený z takového množství informací, a kdybych byl mladší, možná, že bych tenhle obor šel studovat. Paráda…
Ve velké aule jsem byl chvíli na Kyrgyzstánu a Tadžikistánu vždy výborného a bavícího Pavla Svobody, ale pak jsem neodolal a zmizel na povídání o něčem, co opět asi nikdy nedám, ale fascinuje mě to – horský vůdce Roman Kozelka a zdolání tří vrcholů Švýcarských Alp. Moc dobré povídání – přirozené a zasvěcené…
Setmělo se a už byl čas jen na poslední přednášku – fotograf Václav Šilha a Mongolsko – krásné fotky a věci, které jsem ještě neslyšel o této zemi, kterou bych určitě někdy chtěl taky navštívit.
Festival Obzory je příjemná akce, která vás, pokud ji prožijete naplno, určitě v dobrém poznamená a nastartuje opět k něčemu, co byste mohli v příštích měsících a letech dělat.
