České školství potřebuje zásadní reformu. V poslední době se sice diskuse zúžila jen na hádky o povinné maturitě z matematiky, myslím si ale, že by se mělo především debatovat o systémových změnách, a to trochu rychlejším tempem.
Současná situace kolem koronaviru a následnému rozvoji učení se z domova přináší spoustu otázek, na které by se měla rozpoutat vášnívá debata studentů, politiků, učitelů a odborné i laické veřejnosti.
Je tu spousta otázek a podle mého pohledu na ně nikdo úplně neodpovídá:
- Nejsou učební plány na školách předimenzované?
- Musí děti trávit ve škole tolik času?
- Je třeba, aby se všichni studenti učili všechny předměty do detailů?
- Je nutné, aby výuka začínala v osm, potažmo i v sedm hodin ráno?
- Bylo by užitečné, aby při rozvoji online vyučování, byl jeden den (např. středa) tzv. oddychový a probíhal doma přes internet nebo se odehrával mimo školu v přírodě, v galeriích, muzeích, na výletech?
- Mělo by se nahlas mluvit o známkování a nahradit ho něčím, co by děti více motivovalo?
- Měly by se zrušit kázeňské tresty?
- Měl by být kladen důraz i na tvůrčí činnost v předmětech jako je výtvarná a hudební výchova, ne pouze např. jen na matematiku?
- Bylo by dobré přehodnotit strukturu výuky na střední škole a místo maturity zavést dlouhodobější a komplexnější zhodnocování znalostí a dovedností?
Nejsem odborník na školství a zkušenosti z této oblasti jsem posbíral jen jako student na gymnáziu, částečně na vysoké škole a jako otec dvou synů studujících na státní i soukromé škole. Neměl jsem často dobrý pocit ne z výuky (to musí posoudit děti), ale z celého systému školství, přístupu k věcem, které jsou dané. Často jsem viděl, jak učitelé na třídních schůzkách bezradně krčí rameny nad nařízeními, s kterými i oni mají viditelně problém, ale rezignovaně je přijímají.
Měl jsem pocit, že studenti nejsou spokojení, učitelé také ne a nad vším se vznáší nedefinovatelný mrak systému, který tu jakž takž drží pohromadě, ale je neudržitelný.
Proto se ptám, jestli nyní je ta správná doba na počátek změny. Název článku jsem zvolil provokativně, ale já osobně bych pro zrušení maturity hlasoval. Nejsem si ale jistý, že k tomu existuje politická vůle, stejně jako k dalším změnám. Zachytil jsem částečně debatu v Poslanecké sněmovně ke zrušení povinné matematiky u maturitních zkoušek. Vyděsily mě některé názory poslanců zabarikádovaných ve starém systému a nereagujících na to, co se děje v životech dětí na školách.
Proto by bylo dobré, aby se iniciativy chopili studenti a změnu si prosadili oni.
Snad k tomu současné procesy ve společnosti pomůžou.
