Samotné městečko Borjomi, ležící asi dvě hodiny jízdy od Tbilisi, je příjemné svoji atmosférou a blízkostí Národního parku Borjomi. Doporučuji se tady zastavit na 2-3 dny, přičemž k vidění a poznávání je tady toho určitě více.
To, co ale určitě stihnete za jedno odpoledne, pokud si pronajmete taxík, nebo za necelý den, pokud půjdete pěšky a krátce se svezete maršrutkou, jsou tři památky, které stojí za to vidět – Kostel Panny Marie Kvabiskhevi, klášter Mtsvane a zřícenina kláštera Likani. Každý z nich je trochu jiný druh, ale všechny najdete u cesty do Akhaltsikhe.
Pozůstatky kláštera v Likani jsou prvním místem, kde se můžete zastavit. Buď se nechte odvézt přímo na parkoviště pod cestou ke vchodu do Národního parku nebo běžte pěšky z hlavní silnice podél říčky Likaniskhevi až k odbočce doprava, která vede kolem hřbitova k zřícenině. Když jsem tady byl poprvé, myslel jsem si, že jsem ji minul nebo šel špatně, protože je zarostlá zelení, ale opravdu se jedná o kamenné pozůstatky obklopené hroby, keři a trávou. Původní kostel pochází z 7.-9. století, ve středověku se kolem něj nacházel klášter. V 16. století zde byla postavena zvonice. Nebojte se a opatrně běžte dovnitř, kde je místo vyzdobené ikonami.
Na cestě zpátky se zastavte na hřbitově na druhé straně a prohlédněte si, jak vypadají gruzínské hřbitovy včetně vyobrazení portrétů pohřbených a odpočinkových míst u jejich hrobů.
Další krásné místo je klášter Mtsvane (Zelený klášter), který se sice nachází pár kilometrů od Likani, ale nejde se k němu dostat jinak, než po hlavních cestách. Je to hojně navštěvované místo, už jen proto, že je nově zrekonstruované a zasazené do okolního parku a vedlejší říčky Chitakhevi. Kostel sv. Jiří v Chitakhevi pochází z 9.-10. století se zvonicí z 15.-16. století. V současné době žije v klášteře pět osob – čtyři mniši a jeden jejich pomocník. Okolí kláštera má dvě zajímavosti – občas se tu ještě najdou kosti, které zřejmě pocházejí z následků loupežných přepadení (mniši je pohřbívají do rakve) a kameny v řece zbarvené do červena, což se podle legendy přisuzuje tomu, že zde v 16. století při invazi šáha Tahmaspa mučili a vraždili mnichy.
Kostel Panny Marie Kvabiskhevi se zachoval celý, ale pokud se dostanete na parkoviště, musíte ještě vystoupat do mírného kopečka. Odměnou vám bude jednoduchá trojlodní bazilika z 8.-9. století a výhled na okolní krajinu – kaňon a vzdálené vrcholky hor. Místní toto místo používali ve středověku jako útočiště před nájezdy, zatímco jejich domy byli dole pod kopcem. Zajímavostí je freska a jí odpovídající dveře do kostela, kde je zobrazen muž Shota (bývá přisuzován středověkému básníkovi Rustavelimu) a ženská postava.
Kousek ode všech těchto míst je hrad Akhaltsikhe, který určitě nesmíte vynechat, pokud se ocitnete v této části Gruzie.
