Domů Cestování Lužické hory – 1. den – Krompach, Dolní Světlá, hranice s Německem

Lužické hory – 1. den – Krompach, Dolní Světlá, hranice s Německem

70
0

Ve čtvrtek mě chytil ischias. Při cvičení jógy. Bolelo to tak, že jsem zvažoval návštěvu doktora a počítal s tím, že s cestováním je na pár týdnů konec. Už jsem něco podobného párkrát měl, ale vždycky zůstalo jen u toho, že jsem měl problém se ohnout, tentokrát to ale bylo horší. Zvednout se a narovnat, natož se shýbnout byla strašně bolestivá věc. V noci to celkem šlo, ale při běžných pohybech ve dne jsem se musel hodně překonávat. 

Krompach

Chtěl jsem vyrazit na pár dnů na Šumavu a hodně chodit. Blížilo se sice deštivé a bouřlivé počasí, ale byl jsem odhodlaný jet. Ischias vše posunul a změnil. Hledal jsem rychle jinou variantu, abych se mohl pohybovat a nechal tělo trochu relaxovat v nenáročném terénu. Vzpomněl jsem si na tip od kamaráda, který mi před časem řekl o Lužických horách. Rychle jsem našel pár míst, našel ubytování a dopravu na místo.

Krompach

Vyrazil jsem dopoledne, kdy už se zase na Prahu valily bouřkové mraky a začínalo pršet. Autobusem jsem dojel do Nového Boru a poté do obce Krompach. Malá vesnička ze 14. století, která byl původně německá a po 2. světové válce vysídlena. Je tu spousta domů s typickou německou lidovou architekturou, barokní kostel a jedny z nejstarších stromů v Česku.

Cesta do Dolní Světlé

Z Krompachu jsem se vydal pěšky do Dolní Světlé, kde jsem si rezervoval ubytování. Cesta vedla po dešti promáčenými cestami, ale krásným lesem, který ukazoval svoje barvy při paprscích slunce, které se znovu po bouřce začaly ukazovat.

Les u Dolní Světlé

Penzion Windows je jeden z několika v obci a vypadá moc dobře. Vaří se tu, točí pivo, je na klidném místě a v dosahu cest k zajímavostem této části Lužických hor. 

Hraniční kámen

Po doplnění tekutin cvikovským pivem jsem dal krátkou procházku k hranicím s Německem a kousek za ni. Už se může, nikdo tady nehlídá, nebýt kamenů s písmeny D a C, asi byste ji minuli. Došel jsem ke Krkavčím kamenům, pískovcovým skalám a poté se vrátil do Dolní Světlé.

Pohled na Luž, nejvyšší horu Lužických hor

Podle předpovědi to vypadá na dobré počasí v příštích dnech, snad na tom bude dobře i moje tělo 🙂 

Líbil se Vám článek?
Přihlaste se k odběru Roman(tického) týdne,
který posílám jednou týdně v pondělí.
Děkuji za podporu.
Předchozí článekPěšky kolem Kolovrat (Nedvězí, Křenice, Královice)
Další článekLužické hory – 2. den – Luž, Milštejn, Naděje a Mařenice