Lužické hory – 3. den – lesem podél hranice, Hein, Jánské kameny a Krompach

Včera večer mě po několika dnech zase vzal ischias. Byl to zřejmě důsledek celodenní túry, ale i toho, že jsem si večer na chvíli lehnul a usnul. Probudil jsem se po dvou hodinách a nemohl se pohnout. Bylo jasné, že to jen tak nepřejde, a pokud nechci hned odjet domů, musím se v příštích dnech trochu šetřit.

Lesy nad Krompachem

Ráno jsem se probudil s bolestmi, ale po malém rozhýbání mi kupodivu bylo líp, došel jsem na snídani a potom po malém odpočinku jsem mohl vyrazit. Musel jsem. Ležet většinu dne by mě asi zabilo. Řekl jsem si, že budu chodit pomalu, častěji odpočívat a nepřepínat se.

Hranice s Německem

K hranici s Německem jsem šel cestou, kterou už znám, ale odbočil jsem směrem na lesní pěšinku, kde míjíte jeden hraniční kámen za druhým. Chvíli jste v Česku, chvíli na druhé straně, a takhle se to střídá úzkým chodníčkem asi hodinu. 

Výstup k Jánským kamenům z Německa

První odpočinek byl na rozcestí, které směřovalo do německé obce Kurort Jonsdorf, tu jsem ale minul a vydal se opět lesem ke Kurort Oybin. Byl jsem odhodlaný tam dojít, ale napůl cesty mi došlo, že bych to dal tam i zpět jen s vypětím sil, a tak jsem si našel kratší náhradní trasu směrem k Jánským kamenům na české straně, místu nálezů zbraní z doby bronzové s naučnou stezkou o historii i přírodě místního lesa.

Jánské kameny

Odtud vede cesta k obci Krompach, kde jsem byl už první den. Zastavil jsem se nejprve u dvou tisů, jejichž stáří se odhaduje na 450 let, což je neuvěřitelně dlouhá doba. Myslím, že přežijí ještě pár generací…

Památný tis v Krompachu

V Krompachu jsem se stavil v restauraci Na Hřebenovce na jedno točené cvikovské a obloukem krásným lesem se vrátil do penzionu. Těsně nad částí, kde bydlím, jsem objevil úžasné louky a jeden dům na prodej 🙂

Louky nad Dolní Světlou
Dům v Krompachu
%d bloggers like this: