Objevil jsem poezii české autorky Inky Machulkové. Narodila se šest let před druhou válkou a odešla z tohoto světa před sedmi lety.
Její osud poznamenal vše, co mezitím ve společnosti proběhlo a svoje verše psala až do posledních let, kdy se navrátila se svoji tvorbou do rodné země. Budu vám číst z její poslední knihy, která vyšla díky nakladatelství Dybbuk.
Inka Machulková, která vystudovala chemii a pracovala v různých zaměstnáních, je významnou českou básnířkou, která se výrazně účastnila programu v 60. letech v pražské Poetické kavárně Viola a patřila s Václavem Hrabětem a Vladimírou Čerepkovou mezi hlavní představitele české beat generation. V Česku vydala jen dvě sbírky Na ostří noci a Kahúčú, v roce 1968 vycestovala do Mnichova, kde už zůstala. V exilu vydala už jen sbírku Kámen komediantů v roce 1979, další její sbírky vyšly až v Česku po revoluci.
Dnes bych vám chtěl přečíst pár básní ze sbírky Barvy, která vyšla v nakladatelství Dybbuk v roce 2016 a je vydáním jejich veršů z pozůstalosti.
Podcast „Roman(tický) týden“ poslouchejte na Anchor, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a na dalších platformách.
Domovská stránka podcastu je na www.rogner.cz/romanticky-tyden.
