Lidé se s informacemi z virtuálního světa vyrovnávají různě.
Někteří si hlavu nechávají zaplňovat zprávami ze světa plného negativních věcí, jiní je neberou moc vážně, ale mají na jejich rozhodování přesto vliv, ostatní je ignorují a nedovolují, aby určovaly běh jejich života.
Patříte-li do prvních dvou skupin, může se vám stát, že podlehnete představě, že o čem se mluví ve zprávách, reprezentuje tento svět. Teroristický čin nebo pokus o puč ve vás může vyvolat představu, že určité místo a jeho okolí je pro člověka nebezpečné, a proto je třeba se mu vyhnout.
Minulý rok v polovině července proběhl v Turecku pokus o vojenský převrat, následovaný výjimečným stavem. V tu dobu jsme uvažovali s celou rodinou o krátké návštěvě Istanbulu. Samozřejmě jsme začali zjišťovat, co se děje, jestli je bezpečné tam jezdit a jestli není dobré počkat pár měsíců, až se všechno uklidní. Ptali jsme se všude možně. Na jedné přednášce nám cestovatel, který navštívil Turecko, doporučil, abychom raději počkali, až se uvidí, jak se situace vyvine. Ano, v takových případech je určitě třeba přemýšlet s rozvahou, zjišťovat, co se děje, ale není nutné podléhat obrazu v médiích, která s oblibou takové události nafukují, donekonečna je komentují a vzbuzují představu, že situace je neustále kritická.
“Cestování pro vás bude tak bezpečné, jak se na něj připravíte, ale hlavně jak ho budete mít nastavené ve svých hlavách.”
Nakonec jsme si řekli, že pojedeme, protože ve strachu a obavách bychom mohli také čekat další měsíce. Istanbul nás přivítal v klidu, za normální situace, s milými lidmi, ale samozřejmě také s přítomností vojáků a policistů. Cítili jsme se bezpečně. Prázdné hotely a restaurace a jejich zoufalí majitelé svědčili o tom, jakou sílu mají obavy z virtuálně nafukovaného nebezpečí, které se šíří z médií.
Kdo aspoň trochu cestuje, poznává, že svět a lidé v něm nejsou ti samí jako ve zprávách. Mít obavy je přirozené, je to pochopitelná lidská vlastnost, ale televize, noviny a internet nás mohou někdy uvrhnout do beznaděje, v které to vzdáme a raději zůstaneme doma.
Máme pro vás pět tipů, jak se přestat bát tzv. nebezpečného světa
- Komunikujte s ostatními lidmi na cestách. Ti, které potkáváte, jsou stejní jako vy. Chtějí také bezpečí, klid a štěstí. Není důvod, aby vám ubližovali. Výjimky se najdou, ale pravděpodobnost, že se něco stane, je tak malá, že obavy nejsou na místě. Když s nimi budete mluvit, váš pocit bezpečí se bude zvyšovat.
- Berte média s velkým odstupem. Přemýšlejte o tom, co a jak se říká ve zprávách a co vidíte v novinách nebo na internetu. Novináři mají tendenci věci zveličovat, pitvat, zevšeobecňovat. Negativní událost líčená ve zprávách nic nevypovídá o každodenním životě, o charakteru obyčejných lidí nebo o běžné bezpečnostní situaci.
- Zjišťujte si informace z jiných zdrojů. Pokud máte známé v zemích, kde se něco děje, ptejte se jich nebo si přečtěte svědectví místních na různých cestovatelských fórech a stránkách. Je samozřejmě vždy nutné se chovat obezřetně a s respektem, ale není třeba se už předem bát.
- Poznávejte neznámé. Spousta lidí se o některých zemích domnívá, že nejsou bezpečné. Občas naši známí kroutí hlavou nad tím, že navštěvujeme Gruzii, přitom je tato země dnes jedna z nejbezpečnějších a nejmilejších. Takové obavy jsou často důsledek konfliktů, které v nich byly a o kterých slýchávali před lety ve zprávách. Překonejte obavy, a až se pro vás neznámé stane důvěrným, ztratí svoji moc vytvářet ve vás strach.
- Poznávejte zvláštnosti zemí a respektujte je. Každá země je pro cestovatele něčím specifická. Zjistěte si, co je pro jejich návštěvu třeba, jak se v nich chovat, co respektovat, čemu se vyhnout a jak reagovat na různé podněty. Na internetu jistě najdete spoustu informací na stránkách jako jsou např. Hedvábná stezka, Travel Bible nebo Ministerstvo zahraničí.
Cestování pro vás bude tak bezpečné, jak se na něj připravíte, ale hlavně jak ho budete mít nastavené ve svých hlavách. Bez strachu a s respektem.
Báli jste se dříve nebo bojíte se dnes cestovat kvůli bezpečnosti? Jak se s tím vyrovnáváte ve své hlavě? Můžete psát do komentářů, děkujeme.
