„Roman(tický) týden“ je přehled toho, co mě zaujalo za posledních 7 dnů a co by mohlo zajímat i vás. Nabídnu vám každý týden několik tipů na lidi, knihy, hudbu, fotky a další věci.
CO U MĚ?
Nenechat se ovládnout negativními emocemi vůči nekompetentnosti dočasně zvolených politiků – toť úkol dnešních dnů! Doporučil bych vám video s rozhovorem Petra Horkého s Janem Hnízdilem, ale mohl bych být napaden za odlišný názor, než je ten ten mainstreamový. Takže doporučuju! 😇 A v neděli byl Světový den poezie, tak jsem připravil Nedělní vydání Roman(tického) týdne s básněmi Jaroslava Seiferta.
POEZIE
Z básníků, které jsem četl minulý týden, mě určitě nejvíce zaujal Billy Collins a jeho Svlékání Emily Dickinsonové, což mě přivedlo k hlubšímu zájmu o básnířku, která žila svůj zvláštní život a napsala spoustu veršů, kterým se určitě budu brzy věnovat. Uhranulo mě taky rozhlasové zpracování básní Jana Kameníka (resp. Ludmily Maceškové) „Strom mi září“. Online už není k dispozici, ale mám ho nahrané, tak kdyby měl někdo zájem, můžu poslat audio. Příjemně mě překvapila ještě jedna interpretace básní, tentokrát rakouského básníka Christopha Janacse, o Šumavě, které zasvětil i svoji sbírku.
HUDBA
Hudební podklady použité ve shora zmiňovaném pořadu mě přivedly znovu k hudbě Richarda Wagnera, konkrétně k opeře Parsifal. Znovu se tady ukazuje obrovská síla jeho díla a pokaždé při jeho poslechu mi vyvstane na mysli závěrečná scéna z filmu Melancholia, kde se pohybujete ve vesmírné sféře nekonečna. Hudba z této scény o konci světa je z jeho jiné opery Tristan a Isolda.
VIDEA
Nahromadila se mi tady videa, která jsem viděl, a některá bych vám chtěl doporučit: Jak fotí Petr Hricko je sympatické povídání s fotografem, na jehož přednášce jsem byl před několika lety a jeho islandské putování a zážitky mě hodně zaujaly. Rok na šumavské samotě se mi líbí, jak je natočené, fandím radosti obou protagonistů a vlastně jim trochu závidím. Přeju, ať vám to vyjde! Rogozin trip je kanál Valerije Rogozina, který cestuje na kole po svém rodném Lotyšsku, Mongolsku, Rusku nebo Gruzii. Je to celé skvěle natočené a udělané a někdy vůbec nechápu, jak to mohl zároveň s náročným cestováním vše organizovat. Rozhodně se určitě podívejte na pár dílů, např. z Gruzie, kterou procestoval minulý rok, kdy se v přechodné době mohlo.
FOTOGRAFIE
Monika Sandrová je pražská fotografka, kterou sleduji už několik let a moc se mi líbí její černobílé portréty a akty. Věnuje se i reportážní fotografii a je fotografkou na volné noze. Doporučuji i její profil na 500px.
P.S. Pokud budete chtít, můžete Roman(tický) týden přeposlat svým známým a doporučit jim moje stránky i jeho odebírání. Děkuji za podporu.
