V Trivandrumu toho prý není moc k vidění. V samotném městě je pár památek, které můžete navštívit, o to víc nám ale přinesly krásných zážitků
Dopoledne jsme vyšli do velkého horka, které bylo dnes opravdu vyčerpávající. Sice si pomalu zvykáme, ale žít tady s vědomím, že tohle budu mít celý rok, není moc optimistický výhled. Je to ale tak a lidé tady tak přebývají.
Rikša nás dovezla k chrámu Sree Padmanabhaswamy v centru města. Bylo asi pět minut před dopoledním zavřením, takže jsme to nestíhali, ale bylo to stejně jedno, protože do tohoto chrámu ne-hinduisti nesmějí. Chrám je zasvěcen bohu Višnuovi a ukrývá prý velký poklad a místnosti, které se nesmí otevírat.
Navštěvují ho tisíce věřících a je místem konání různých oslav, festivalů a koncertů.
Byli jsme před vstupem upozorněni, že dovnitř nesmíme a ujal se nás jeden člověk, údajně temple guide, který s námi obešel chrám, řekl něco o stavbě a na konci nabízel sošky ke koupení. Nakonec si řekl i o peníze. Něco jsme mu dali, ale nejsme si jistí tím, že byl průvodce.
Naproti chrámu v malé uličce je ašrám Abhedha, který byl také zavřený, ale ujal se nás jeden starší pán, který vysvětloval, jak ašrám funguje a pozval nás na večerní program. Nechtěl žádné peníze. Zato se objevil další člověk, který s námi začal mluvit a říkal, že je ze sociální služby. Bavil se s námi a na konci nás požádal, jestli chceme darovat peníze na pomoc lidem v nouzi. Dali jsme mu něco, ale těžko říct, kdo to byl. Tak snad dojdou peníze dobrého užití.
Chtěli jsme se také podívat na místní bazar. Našli jsme ho po chvilce a prošli různými uličkami, od prodejců rýže, ovoce a zeleniny, elektroniky, oblečení,… prostě všeho, co si jen dovedete představit.
Malý oběd jsme si dali na vlakovém nádraží, kde se dalo v kavárně alespoň krátce sednout a odpočinout si.
Vrátili jsme se znovu k chrámu. Něco mi říkalo, že tam máme chvíli pobýt. Sedli jsme si ven a jen pozorovali okolí a lidi, kteří vycházeli ven. Bylo to zajímavé pozorovat mumraj a věřící různého věku, oblečení, chování… Občas si k nám někdo přisedl, povídal a fotil se. Asi po hodince jsme si ještě chtěli vyfotit chrám ze zadní strany, kam svítilo slunce, tak jsme obešli stavbu, ale dostali jsme se na akci, která se konala u jednoho ze zadních vchodů.
Bylo to vystoupení několika tanečnic, které předváděly úžasně nádherné indické tance – vystoupení bylo několik a v různých věkových skupinách. Nakonec zahrál hudební soubor naživo s jednou tanečnicí. Naprosto výjimečný zážitek.
Vrátili jsme se k hlavnímu vchodu, kde probíhal jakýsi ceremoniál s živým slonem v čele. Vůbec nevíme, co se tam dělo, ale bylo to zvláštní.
Večeři jsme si dali v levné jídelně a vrátili se rikšou domů. Zítra odlétáme do Bombaje, kde budeme ještě jeden den.
