Jak jsme objevili Ameriku

V březnu jsme byli na Floridě. Šimon, který píše výborné články o zámořském hokeji na web NHLportal, dal našim myšlenkám vypadnout aspoň na chvíli z Česka jasný obrys – jeli jsme na NHL. Nejdříve byl v plánu Dallas, ale protože jsme zjistili, že tam mimo hokej může být asi slušná nuda, začali jsme pátrat po jiných místech. A kde že to hraje náš nejmilovanější český hokejista? No přece v Sunrise na Floridě, kousek od Miami. Ano, jel jsem s kluky podívat se na JJ na dva zápasy Florida Panthers.

Ještě nedávno jsem měl představu, že vydat se přes půl zeměkoule např. do Ameriky vyžaduje náklady minimálně 100 000 Kč na jednoho člověka. Z omylu mě vyvedla až přednáška o Travelhackingu na loňském ročníku festivalu Kolem světa. Jde to všechno mnohem a mnohem levněji.

Co vlastně potřebujete, abyste se dostali na Floridu, mohli se tam pohybovat, měli kde spát, jíst a mohli chodit na hokej?

1. letenky – kde vlastně hledat dobré a vašim požadavkům odpovídající letenky? Protože náš termín byl omezen velikonočními prázdninami, hledal jsem v tomto rozmezí. Kombinací různých vyhledávačů jsem došel k letu přes Brusel, což ale znamenalo, že bychom někde museli přespat, a v tomto městě by to nebylo za moc levno. Pak jsem narazil na zajímavou kombinaci přes Istanbul s Turkish Airlines. To sice znamenalo, že v nejhorším případě přespíme na letišti, v lepším pak někde v hotelu. Ale v Istanbulu už bylo lehčí najít celkem levné ubytování, a to blízko Atatürkova letiště. Klukům se to moc nepozdávalo, protože to bylo krátce po teroristických útocích v tomto městě, ale nakonec jsem to prostě objednal. Strach je špatný rádce.
   Po objednání jsem se dozvěděl, že za určitých okolností poskytuje TA pasážérům, kteří musí čekat určitý počet hodin na další let s touto společností, ubytování zdarma. Na cestě tam jsme to nevyužili, ale zpátky ano.
   Letenky vyšly relativně levně, i vzhledem k tomu, že kluci také platí jako dospělí a nemají žádné slevy.

   

2. dopravní prostředek v Miami – myslím, že jsem velkým propagátorem ježdění MHD, vlakem, na kole, chození pěšky, ale v Miami se zdálo, že moc nepochodím. Jestli se na něčem shodují návštěvníci tohoto města a celé oblasti, bez auta toho moc neuvidíte. Je to smutné, ale je to tak.  Zkoušel jsem kombinovat různými způsoby, ale nakonec mi z toho vyšlo, že tentokrát vyhrává auto. Po zkoumání všemožných fór jsem vybral půjčovnu Rentalcars, která zprostředkovává půjčení různým firmám. Už jsem skoro objednal auto u Dollaru, ale vzhledem k negativním komentářům na jeho účet jsem zarezervoval u Alama. Jak se dopátrat toho, co v objednávce dostanete, abyste nebyli na místě překvapení, je na celý článek. Stručná rada – nebojte se zeptat podpory u konkrétní firmy, a když vám neodpoví a nerozptýlí vaše možné pochybnosti, prostě to zkuste u jiné. U Alama komunikovali a všechny moje otázky mi zodpověděli.
   Všechno ale nakonec bylo jinak. Dva dny před odletem jsem zjistil, že můj řidičák expiroval a že mi ho magistrát do odjezdu neprodlouží. Marně jsem přemlouval, nedalo se nic dělat – musel jsem vše přehodnotit. Nakonec jsem tedy rezervaci auta zrušil (jde to do 48 hodin před vypůjčením) a vytvořil nový plán, používající hromadnou dopravu a Uber (registrace a první jízda zdarma). Ale o tom v jiném článku.
3. ubytování – uvažovali jsme o dvou lokalitách – blízko centra a nebo BB&T haly, kde se odehrávaly hokejové zápasy. Zvítězila varianta druhá a přes Airbnb (získejte kredit na první ubytování) jsme našli pěkný byteček relativně kousek od dějiště hokejových zápasů, ale také pár minut od moře. Rezervace přes Airbnb funguje tak, že si najdete dům nebo pokoj, který vám vyhovuje, rezervujete, a dál komunikujete jen s majitelem.
4. jídlo – najít stravování pro jednoho vegetariána a dva ne-vegetariány v Americe nebyl zas až takový problém. Oříšek byl najít bez auta nějakou pěknou nepředraženou restauraci, což na Miami, Hollywood nebo Dania Beach trochu potíž byla. Nakonec se vše ale vyřešilo velkou snídaní, jídlem v indické restauraci, nakupováním v Dixie supermarketu a večeřemi v domě.
5. lístky na hokej – objednávali jsme na dva zápasy:  Florida Panthers vs. Boston Bruins a Florida Panthers vs. Ottawa Senators. Jednou jsme seděli nahoře a podruhé celkem blízko dole hrací plochy. Lístky se dají pohodlně vybrat, koupit a vytisknout z domova. Obávali jsme se toho, co si všechno můžeme vzít na stadion. Bezpečnostní pravidla jsou trochu přísná – tedy bez jídla, pití, kamery, batohu a řady dalších věcí.

   

6. plán na volné dny – nevěděl jsem přesně, co v takovém městě jako je Miami budeme dělat jiného. Zábavu jsme si ale nakonec našli a i bez auta stihli, co se dalo. Koupání, Anne Kolb Nature Center, projžďka turistickým busem po centru města nebo Little Havana.

   

7. pevné nervy – to je to, co jsem si myslel, že budu potřebovat nejvíc. Ještě nikdy jsme nebyli tak daleko a nemuseli absolvovat tolik mezičlánků, během kterých se může něco pokazit. Ale dopadlo to dobře. Nakonec jsme to úspěšně zvládli a objevili Ameriku.

Nezmiňuji se o dalších věcech, které už v základu musíte pro cestu do USA mít, jako je např. ESTA. O všem se dozvíte třeba na skvělém webu Chci do Ameriky.

A nezapomeňte si koupit a přečíst Travel Bibli.

Pokračování a detaily o cestování na Floridě příště.