Dnes jsem se vydal do Cvikova a okolí. Cesta sem mi trvala asi hodinu a půl a během ní bylo znát, že dnes je opravdu nejen teplo, ale i velké dusno.
Cvikov je zvláštní městečko, mající kořeny už ve 14. století. Centrum je malé náměstí se starými domy, obchody a restauracemi a hned vedle i panelákovou zástavbou. Nikde jsem nic podobného neviděl. Komunističtí plánovači byli schopni jistě všeho, ale toto opravdu přehnali.
Hned vedle paneláků je kostel sv. Alžběty, samozřejmě zavřený. Pusťte křesťany dovnitř! Opět jsem se při putování přesvědčil o tom, že česká církev nemá zájem o věřící a strach z možných krádeží vítězí nad službou lidem, aby mohli praktikovat víru, tam kde potřebují.
Kousek od náměstí je cvikovský pivovar, který pochází z roku 1968, s obnoveným provozem v 2013. Zastavil jsem se tady na jedno ve firemní restauraci.
Rozhodl jsem se, že zpět nepojedu busem, jak jsem původně zamýšlel, ale že to dám pěšky. Po červené jsem došel k dětské léčebně dětí s tuberkulózou, dnes s plicními onemocněními.
Hned nad ní se nachází Křížový vrch s Křížovou cestou v překrásném místě obklopeném alejí stromů a na vrcholu se sochami Panny Marie, Jana Evangelisty a Máří Magdalény.
Dále vedla cesta lesem, ale po asi dvou kilometrech se bohužel stočila na silnici až do obce Trávník. Přes mně už známou Naději jsem se dostal na červenou trasu, vedoucí kolem Hamerského potoka k nádrži Naděje, která dříve sloužila jako zásobárna vody pro Hamerský mlýn a elektrárnu, dnes ale je už jen přehradou.
Nad Dolní Světlou, kde bydlím, jsem opět našel oázu klidu s krásnou loukou se vším, co k ní patří. Dnes asi poslední slunečný den, zítra mají přijít bouřky a má pršet.
