Sbaleno. Připraveno. Ještě vyházím několik věcí, abych snížil hmotnost svého batohu na minimum, přesto je ale těžký. Zda se mi těžký. Váha ukazuje 8,1 kg, a to urcite není pod 7 kilo. Už nevím, co bych dal pryč, tak to vzdávám.
Začíná mě zaměstnávat zpoždění Českých drah, kterými bych se měl dostat do centra a pak na letiště. 30 minut, 50 minut zpoždění není dobra zprava. Nakonec to riskuju a odcházím na zastávku. Vlak pravé přijíždí. Ulevilo se mi.
Na letiště odjíždím ještě dřív, než jsem zamýšlel, vybaluji věci, co si vezmu do letadla a nechám batoh zabalit do folie, aby to do Kutaisi přežil. Snad to přežijí i hůlky.
V Kutaisi budeme před třetí hodinou po půlnoci, a pak mi hned jede autobus do Tbilisi. Z Tbilisi po výměně peněz a koupi sim karty na maršrutku do Stepancmindy. Bude to nářez.
