Probuzení do slunečného rána a předpověď na dnešní den znamenala, že dnes to bude bez pláštěnky a mokrých bot. Přesto ještě relativně chladno, takže jsem si připnul dolní díl kalhot a vzal slabou bundu.
Dnešní cíl byl Šerák – vrchol 1351 m nad mořem. Vydal jsem se po zelené, kde jsem po chvíli zabloudil, takže jsem si trochu zašel, ale záhy jsem našel správnou cestu. Když se člověk nechá unášet přírodou, jde po vychozené cestě a nekouká občas do mapy, sejít z cesty se dá lehce. Zastavil jsem se u Vražedného potoka, který má údajně jméno po cizími žoldáky zabitých místních lidech skrývajících se v době Třicetileté války v lesích. Od Obřích skal už je to na vrchol Šerák blízko, ale strmou, kamenitou cestou. Kdo tudy jde dolů, musí dávat velký pozor na kluzkých kamenech. Za chvíli se před vámi otevře vrchol s úžasným výhledem na krajinu.
Jídlo jsem si dal už u Obřích skal, takže tady jen jedno pivo a po pokochání se od chaty s restaurací zpět dolů po červené. Jde se dobře, ale kamenitá cesta nutí člověka dávat bacha a různě kličkovat. Občas přechodně padne pár kapek, ale po chvíli vysvitne slunce a provází mě až dolů.
Stavím krátce u Kapličky u Dobré vody, postavené na počest uzdravení místního dělníka právě vodou z pramene na tomto místě a pak už jen z kopce do Ramzové. Ještě je trochu brzy na návrat a tak si dávám menší okruh nejdřív podél silnice do Ostružné, a poté lesem přes Ostružník zpět do penzionu.
