Jižní Kavkaz jsme s Angelou objevili v minulých dvou letech. Procestovali jsme západ i východ Gruzie, projeli jsme od severu na jih sousední Arménii, a mně hned bylo jasné, že toto je oblast, do které se budu vracet častěji.
Minulý říjen jsem zamířil znovu do Tbilisi. Tentokrát už ne úplně cestovat, ale jako digitální nomád část dne pracovat v Impact Hubu a zbytek poznávat město a okolí.
Učení jazyků beru ve svém životě spíše jako cestu, ne jako cíl. Bylo by to fajn se naučit skvěle anglicky, německy, rusky, jelikož ale vycházím ze základů, které mi poskytla škola, můžu teď už jen dohánět, co jsem nestihl. Protože ale v posledních letech mířím spíše na východ než na západ, chtěl bych zlepšit svoji ruštinu a poznávat jazyky zemí, které chci navštěvovat.
Proto mě napadlo, že bych mohl zkusit poznávat gruzínštinu, ne se jí zcela naučit, nejsem si jistý svojí kapacitou, ale poznávat skrze ni zemi, která mi učarovala.
V Gruzii se domluvíte u starší generace rusky, u mladší anglicky i rusky. Pokud se ale naučíte pár slovíček gruzínsky, u vás jako u turistů to místní zcela určitě ocení.
Svoji učitelku Maku jsem našel přes internet. Pracuje jako lingvistka v Tbilisi a vyučuje také soukromě. Domluvili jsme se přes messenger na první hodině. Protože jsem se ubytoval v centru města a Maka bydlí trochu mimo něj, musel jsem absolvovat každé ráno jízdu nepředvídatelnými autobusy, kde ve špičkách platí pravidlo „kdo se vecpe, ten jede, kdo se nevejde, čeká dalších 30 minut“. Je to jistě zážitek, ve chvíli, kdy jste domluveni na určitý čas, to úplně ideální není. Proto jsem jezdil vždy o půl hodiny dříve, než bych normálně vyrážel.
Gruzínština není lehký jazyk. Nejprve se musíte naučit abecedu, abyste vůbec uměli číst, a to nejen texty v učebnici, ale běžné nápisy na obchodech, ukazatelích, atd…
Abeceda mchedruli, která se používá dnes, má 33 písmen. Nepoužívá malá a velká písmena. Musím říct, že rozeznat jednotlivá písmena není po několika dnech zas tak složité. Měl jsem radost, když jsem si postupně mohl přečíst na ulicích v Tbilisi různé názvy a přikládat jim nějaký smysl.
Učil jsem se z učebnice „Everyday Georgian“ od Nany Shavtvaladze a při ruce jsem měl „Speak Georgian“ – slovník frází od Khatuny Gelashvili. Obě knihy jsem koupil v Prospero’s Books & Caliban’s Coffeehouse na Shota Rustaveli Ave, což je asi nejlepší knihkupectví v Tbilisi, s kavárnou a pěkným posezením venku.
Učení s Makou bylo velmi příjemné, ale bohužel trvalo jen pár lekcí. Abyste vpluli do jakéhokoliv jazyka, potřebujte vždy v zemi pobývat co nejdelší dobu. I tak jsem ale získal základy gruzínštiny, v základech, které bych rád rozvíjel, pravděpodobně na letním kurzu v Tušetii. Pokud byste měli zájem, poskytnu víc informací.
